Nedávno mi jeden kámoš povídá: "Hej ptáku, ty budeš mít teď někdy narozky, co?". No musel sem zapřemejšlet, bo si sotva pamatuju pin k telefonu, natož kdy mám narozky, ale nějakej vnitřní sedmej smysl mi napověděl, že tu zas nějaký to výročí bude. "Čoveče jo, to to strašně letí". Není to tak dávno, co sme narozky slavili. Ještě dnes při vzpomínce na tu kalbu, mi je šoufl. No ale je fakt, že už je to zase rok. Sakra ten čas tak strašně letí. Není to tak dávno, co jsem vyšel ze základky. Není to tak dávno, co sem klofnul svou první holku. Není to tak dávno, co jsem zažil první sex..... :) Prostě si žijeme tak nějak spokojeně, že nám život protéká skrz prsty a my si toho kolikrát ani nevšímáme. Tak nějak jedeme na autopilota a stereotyp je náš kamarád. A najednou si uvědomíme, že je zase jeden rok života v hájzlu a sme zas o něco starší. No myslim, že nemá smysl nechat se pohltit stereotypem stylu: Ráno do práce, odpoledne domu, na gauči čeknout Televizní noviny a spát. A druhej den nanovo. Maximálně to proložit sobotním vejletem do Hypermarketu. A pak najednou člověk zjistí, že není starší jen o rok, ale třeba o deset, né-li víc. A při pohledu zpět není vlastně nic zajímavýho. Nic na co by se dalo vzpomínat. Jen spousta dní v rachotě, proleželej gauč a pár tuctovejch dovolenejch. Néé, takhle si svůj život nepředstavuju. Prostě se i přes veklý pracovní vytížení stažim, abych si prostě něco užil. Aby, když už se ohlídnu za sebe, tak bylo dost zážitků, zkušeností, zábavy a samozřejmě i dobře odvedené práce. Takže žiju v takovym maximálním nasazení, že sem zas o rok starší. Ale sem rád, že že žiju a né jen přežívám.
Tímto výlevem sem chtěl všem nenásilně připomenout, že budu mít narozeniny. Na nikoho nechci nijak tlačit nebo někomu vyhrožovat, ale koukejte mi všichni dotlačit nějaký dary, nebo mě pěkně nakrknete. Domluvil sem :) :) :)
Narozeninový baron BIGjohn =)