Po dlouhý době tu je zase jedna hodně slušná zběsilost z českých luhů a hájů. .....teda spíš ze silnic a dálnic. Pavel, jakožto majitel a úpravce, se na ní dostatečně vyřádil a ukázal co umí zlatý český ručičky. Dalšího textu a popisu se zhostil sám majitel.
Suzuki gsx-r 400 modelový rok 1992 jsem zakoupil v roce 2002 dovezenou přímo z Japonska
Tenkrát mi bylo krásných 18 a po
Simsonovi to byla s 60 koňmi opravdu střela.
Motku jsem užíval zhruba 4 roky v originálním stavu, až do chvíle, než mi v
9000ot/min. přeskočil rozvodový řetěz o pár zubů a setkaly se ventily s pístem
na společné cestě:) Dva výfukové ventily prošly
pístem jak nůž máslem a nalezl
jsem je až v olejové vaně. Následovala otázka co s tim? Zhruba rok jsem se snažil
sehnat náhradní
díly a musim říct, že jsem nesehnal vůbec nic. V tom vidím hlavní
nevýhodu 400ccm u nás v ČR. Měl jsem tedy na výběr ze dvou
variant. Buď motku natřít
na zeleno a poslat do kopřiv a nebo se pokusit sehnat nějaký motor z jiné motky.
Po nějakém čase
laborování, který motor by byl ten nejvhodnější se mi naskytla
příležitost zakoupit motor ze suzuki gsx600f modelový rok 1996, kde se
jevila
hlavní výhodou jeho cena. Byl jsem tedy ochotný zajet si pro něj i těch 300km,
ale na druhou stranu kdo z vás může říci,
že pod vánočním stromečkem našel motor?
Přestavba započala tedy 24. prosince 2006:). Již při prvním proměření jsem zjistil,
že úchyty na rámu společně s úchyty na motoru vůbec nesedí, s čimž jsem i počítal.
Proto bylo zprvu nutné vyrobit všechny úchyty
a správně je umístit. Dalším problémem byla
kolébka rámu, která byla příliš úzká a tudíž nebylo možné vsadit svody. Byl jsem
tedy nucen
přdělat i ji. Po těchto prvotně důležitých úpravách bylo možné vsadit motor a pak už to šlo
jak po másle! Než jsem
začal vše kompletovat, začalo mi těžké období leštění. Kdo z vás již
někdy něco leštil jistě ví, co to obnáší za námahu.
Kupříkladu zadní kolo mi trvalo vyleštit
3 týdny v průměru 6 hodin denně převážně ruční prací. Rám a kyvka byly v pohodě, jsou
to totiž
rovné plochy. Následovala kompletace, při které ještě bylo nutné dodělat celou elektriku, kterou
jsem posháněl na
internetu. Dále olejový chladič, taktéž z netu a airbox, který jsem upravil z
původní 4-stovky. Svody taktéž z netu následně
upravené z 4do2 na 4do1. Když už něco takového
stavíte je určitě povinností předělat i podsedlovku. V tomto směru jsem měl jasno.
Objednal jsem
tedy 4x půlmetrovou hliníkovou tyč a začal ohýbat ohřevem v kamnech. Pozor, nenechat příliš dlouho,
jinak se vám
tyč rozteče. Následně svařit a opět vyleštit.
Základ na sedlo jsem vyrobil z plastu, který jsem v elektrické troubě spekl na 300
stupňů.
Bruskou jsem následně vytvořil základní tvar a očalounil. Veškeré výplňové plechy podsedláku jsou
z hliníku a musim
přiznat, že neni nic horšího, než leštit hliníkový plech!!!
Značka vozíčkáře není dělaná laserem, jak si každý myslí, ale
pouze pilníčkama, když jsem měl dlouhou
chvíli na koleji při studiu. Když už jsem měl i krátký zadek určitě jsem nechtěl,
aby
mi v zadu trčel dlouhý výfuk. Jako základ mi posloužil origo výfuk z gsxf, zkrácený
s kompletně novým vnitřkem a opláštěný do
vyleštěného hliníkového plechu.
Musím říci, že před timto zvukem by se kdejaký Akrapovič styděl.
Mezi poslední předělávky
patří klín motoru + leštěná hrazdová řidítka, nádrž vylitá epoxidem,
upravený palivový kohout, světla sehnaná na ebay a
přestříkaný motor na lesklou černou, což už jsou pouze detaily.
