Tak co řikáte na tohohle sněhovýho krasavce? Mazec co? Tenhle Bulík vzniknul pod rukama Thomase Matzeratha z Bergheimu. Tenhle typus se už přes dvacet let živí jako lakýrník všeho, co má kola a vrčí. A vzhledem k tomu, že patří do sorty bikerů, co nemůžou jezdit na tuctový mašině, musel i jeho Buell projít evolucí a faceliftem. Thomas měl o změnách celkem jasno. Vzhledem k jeho profesi, bylo jasný, že největší potenciál týhle stavby, bude ve štýlu. Takže bylo jasný, že proběhne standartní rozborka a všechno co pujde, to co pujde z bajku sundat a odmontovat, musí dostat sněhovej kabát. Dovolím si dodat poznámku, že se mu dílo fakt povedlo. Kromě pár drobností je fakt všechno pod barvou. A co není, tak dostalo černej komaxit a nebo modrej elox. Takže první co prošlo lakýrníkovi pod prackama byl rám. Komplet plus kyvka plus USD, vše do bíla. Pak už se mohla rozjet zborka a s ní implantace ostarních nalakovaných dílců. A taky přišla řada na vychytávky. Asi největší mrdicí, sou drátěný kolesa. Luxusní středy v modrém eloxu, chromovaný dráty a obruče v kombinaci elox a bílá barva, sou fakt petelice. ... to bez debat. Eloxovaný přepáčko a brejle taky nejsou k zahození. Prostě každej detail prošel Thomasovi rukama a on se na všem náležitě podepsal. Takže kam oko dohlédne, všude se něco najde. Kryt řemenu, samotná řemenice, kryty motoru, řidítka, budíky, štítek, světla, páčky .... prostě vše bílé. A aby nezustalo jen u stajlu, musel zapzapracovat i na technice. Takže pod břichem je hrnec od Termignoni, v sání se poflakuje KN filtr, v předu tlumič řízení Ohlins a pancéřové hadice. Ještě nakonec, aby celé dílo působilo kompaktně, nasadil Thomas kryt sedla spolujezdce. Já osobně bych šel už i do bílého sedla. A co se týče blinkrů a zrcátek? Ty prostě asi nejsou potřeba. Takže vznikl další důkaz toho, že né vždy musí přestavba znamenat překopání mašiny k nepoznání.
