Tak konečně zacpu reprák všem, co si pořád nařikají, že nepíšem o motorkách z Čech. Co si budem nalhávat, pěkných a povedenejch kousků, je u nás pramálo. Ale... když se hledá, tak se najde. Nedavno jsem dostal tip na Davida z Potštějna. Proběhla nějaká ta telefonická dohoda a focení nestálo nic v cestě.
David je motorkář, muzikant, novopečený otec a kutil v jedné osobě. Jak sám prohlásil, tak celou stavbu provedl sám a takříkajíc v poslední možné době, před narozením nového přírůstku do rodiny. Všichni víme, že rodina, to jsou největší starosti a tak poslední dny předotcovského volna stávil laminováním, broušením, kitováním a broušením a broušením a broušením... ale vezmu to od začátku.
Kawa byla vyrobena roku 1998, byla dovezena z Němec a David je druhým majitelem. Bývalý majitel Helmut fon Bahnhof na ní nadrandil asi 7500km a lehce potunil levou stranu. Nějakej ten škrábanec, utrženej blinkr a porasovaný vypínače na řidítku. Nic co by se nedalo dát do původního stavu a VNko vypadalo zase jako nové. Bez větších úprav se to obešlo až do konce sezony 2007. Až nastal přelom. Jednoho lednového rána roku 2008 se David při vstávání z postele praštil hlavou o noční stolek a to mu vnuklo myšlenku na přestavbu Kawy. Bomba do hlavy to musela bejt asi pořádná, protože tenhle projekt tomu fakt odpovídá svou propracovaností, promyšlením a jednoduchostí ve které - jak se říká - je krása. No a už to lítalo. Hlavní pilíř přestavby spočíval ve výrobě 13ti laminátových dílů. To znamená, že laminátu neuniklo skoro nic. Blatníky, podsedlovka, přední sedlo, těleso světla, kryt vzduchového filtru, klín za předním kolem, úprava nádrže pro montáž tachometru atd.
Pro výrobu dílů si David vždy vytvořil laminátové kopyto, které přetáhl vrstvou sádry a brousil do finálního vzhledu. To natřel několika vrstvami disperzního lepidla a nanesl 3-5 vrstvy laminátu. Pak kopyto vydlabal a ostatní vrstvy laminátu nanášel už zevnitř. Vše kitoval karosářským tmelem a ručně brousil. Následovalo obvyklá lakýrnická magie, kdy přišel na řadu plnič, broušení pod vodou, stříkání třech vrstev grafitové metalízy a nakonec dvě vrstvy matného laku. Výsledek je super. Ještě jeden dodatek - všechny barvy a laky byly naplněny ve sprejích a lakování proběhlo v garáži.
Co se týče dalších úprav, tak proběhla montáž řidítek o šířce 1m a prodloužení jejich uchycení pomocí 6ti centimetrových kuželů z nerezu. Oválná zrcátka a rukojeti jen řidítka doladily k dokonalosti. Dál přišli na řadu miniblikače, víčko nádržky na brzdovku, ozdobné šroubky atd. Sedlo vypadá dost hardcore, ale podle slov majitele to není tak strašný. Výplň tvoří 6 vrstev karimatky (nějaký čundrák nemá určitě na čem spát) a je potaženo černou koženkou. Zadní sedlo je ještě ve výrobě. Zatím nebylo moc potřeba, protože David jezdí nejraději sám. Odtud se zrodil i název přestavby Loner (Samotář). No a nakonec pár perliček. Světla a tachometr. To jsou podle mě ty nejpovedenější věci. Zadní diodivé je perfektně a nenásilně zakomponováno do blatníku a přední dostalo luxusní kryt vyrobený jak jinak, než svépomocí. No a digitální tachometr AceWell 3100 a kontrolky jsou v nádrži a vypadají, jak kdyby je tam vyšvihli japonský inženýři ve výrobě.
O téhle stavbě by se dalo určitě napsat i víc, ale víc spíš řeknou fotografie. Závěrem bych rád podotknul, že celá tahle anabáze přerodu tuctového VNka v démonického Lonera, proběhla v domácí dílně, za použití běžného ručního nářadí a maximálním luxusem byla stojanová vrtačka. Vše se odehrálo během 5ti měsíců a David věnoval motorce veškerý volný čas, někdy až do pozdních nočních hodin. Prý proběhla i lehká otrava při práci s pryskyřicí, která si vyžádala krátkodobé přerušení prací.
V dost případech se setkávám s tím, že mi lidi říkají: "No jo, když sou prachy, tak se to staví". Omyl, tahle stavba není z řad velkorozpočtových překopávek. Rozpočet na materiál včetně laku, řidítek, laminátu, blinkru atd., je něco kolem 17ti tisíc. Pak to chce jen šikovný ruce. A ty máme každej a jsou zadarmo.
Takže tímto článkem bych chtěl Davidovi vzdát velkou poctu a obdiv, za odbrovské odhodlání, úsilí a dobře odvedenou práci, kterou provedl v domácích podmínkách, za kterou by se nemusela stydět žádná profi firma. Pokud máte někdo nějaké dotazy, můžete se obrátit přímo na majitele na mejl david.filip@potstejn.cz.
Foto: MadMax, archiv majitele (omluvte sníženou
kvalitu, foceno mobilem přímo při práci)
